moč
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech moč, from Proto-Slavic *moča.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmot͡ʃ]
- Hyphenation: moč
Declension
Related terms
Kalasha
Pronunciation
- IPA(key): /mot͡ɕ/
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *moča.
Declension
- feminine
Declension of moč (i-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | moč | moči | moči |
genitive | moči | močú | močí |
dative | moči | močma | močem |
accusative | moč | moči | moči |
vocative | moči | moči | moči |
locative | moči | močú | močech |
instrumental | močú | močma | močmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
- masculine
Declension of moč (soft o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | moč | močě | moči, močové |
genitive | močě | močú | močóv |
dative | moču | močoma | močóm |
accusative | moč | močě | močě |
vocative | moču | močě | moči, močové |
locative | moči, moču | močú | močích |
instrumental | močem | močoma | moči |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: moč
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “moč”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Slovene
Pronunciation
- IPA(key): /móːt͡ʃ/
Inflection
Feminine, i-stem, long mixed accent | |||
---|---|---|---|
nom. sing. | móč | ||
gen. sing. | močí | ||
singular | dual | plural | |
nominative (imenovȃlnik) |
móč | močí | močí |
genitive (rodȋlnik) |
močí | močí | močí |
dative (dajȃlnik) |
môči | močéma | močém |
accusative (tožȋlnik) |
móč | močí | močí |
locative (mẹ̑stnik) |
môči | močéh | močéh |
instrumental (orọ̑dnik) |
močjó | močéma | močmí |
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.