branec

Czech

Etymology

From bránit (“to defend”) +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbranɛt͡s]
  • Rhymes: -anɛts
  • Hyphenation: bra‧nec

Noun

branec m anim (related adjective branecký)

  1. conscript, draftee
    Synonyms: povolanec, odvedenec, rekrut

Declension
Declension of branec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative branec branci
genitive brance branců
dative brancovi, branci brancům
accusative brance brance
vocative branče branci
locative brancovi, branci brancích
instrumental brancem branci

Further reading
  • branec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • branec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • branec in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • branec in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.