řev

See also: rev, Rev, rev., and Rev.

Czech

Etymology

Deverbal from řvát (“to yell, roar”).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛf]
  • Rhymes: -ɛf
  • Hyphenation: řev

Noun

řev m inan

  1. roar, roaring
  2. shouting, yelling

Declension
Declension of řev (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative řev řevy
genitive řevu řevů
dative řevu řevům
accusative řev řevy
vocative řeve řevy
locative řevu řevech
instrumental řevem řevy

See also

Further reading
  • řev in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řev in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řev in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.